30.Srpen 2009         

Svědectví



  Léta jsem dával desátky.Posledních nekolik let je nedávám. Důvod je jednoduchý. Přestal jsem věřit tomu, že by toto  ustanovení bylo určené znovuzrozenému člověku. To neznovuzrozenému člověku musíte vyměřit a  určit, co má dělat. Avšak znovuzrozenému srdci   nemůžete určit,  kolik má dávat.  Ono má totiž   Boží přirozenost a dává s velikou radostí a  ochotně. Je to stejné jako s láskou. Novému  srdci  nemůžeme říkat nakolik má milovat. Ono  miluje proto, že je to pro něj přirozené. Protože je to jeho touhou. Mé svědectví je tedy takovéto: Jakmile jsem přestal dávat desátky a dal jsem prostor v dávání novému srdci a jeho touhám, začal jsem vydělávat mnohanásobně více, než když jsem dával desátky. Když jsem začal dávat desátky, vydělával jsem kolem 8000.-Kč. Dnes, když se řídím principem nového srdce, vydělávám 80-100.000.- Kč /měs. Sláva Ježíši za nové stvoření!! I ve Sk. apoštolů mohu vidět jinou úroveň dávání. Upřímně nevěřím, že by se první křesťané řídili dáváním desátků. Oni dávali takovým neuvěřitelným způsobem!! :-) Je to nad naši mysl. Bylo to dávání nových srdcí. Velmi Vás tedy prosím. Posuďte, co píši a opravte mě, prosím, pokud se mýlím. Děkuji.

Svědectví převzato z: http://www.filadelfie.com/cs/finance/b/otazka-ohledne-desatku/

20.Září 2009         

Jak náboženství téměř zruinovalo můj život.

 
  Ahoj jmenuji se Frank Pecenka a mám svědectví, že 14 let v organizovaném náboženství téměř zničilo můj život a život mé rodiny. Moje žena a já jsme začali s upřímnou touhou modlit se a poznat Boha, ale něco špatného se začalo během těch let dít a nakonec jsem se obrátil zády k Bohu, církvi a organizovanému náboženství. Nakonec jsem dospěl k bodu, že jsem zjistil, že jsem emocionálně, duchovně i finančně v úpadku. Přišel jsem k poznání, že víra byl jen dogmatismus a následování lidských doktrín. Přes mnohá utrpení, ztráty, nepřízeň osudu, bolesti a ponížení jsem zjistil, že jsem se nemohl dotknout Božích rukou a dodržováním lidských učení mě nepřivedlo ani o píď k Bohu. Milníkem nakonec bylo to, že naše rodina ztratila dům a nastal úpadek. K tomu došlo v důsledku více než 10-ti letého dávání desátků a podpory různých misionářů, jakož i konání dobrých skutků.Jelikož byl náš příjem založen pouze na jednom platu a kvůli vzdělání našich dvou dětí, se naše finance stále tenčili, takže jsem si musel půjčovat, abych pokryl schodek. Po více než 10 letech tohoto bláznovství nás náš dluh zaplavil jako přílivová vlna.

   Poučení, které se nám dostalo během těch bouřlivých let bylo to, že musí existovat něco, co je s námi, je to Bůh který vám žehná a léčí finance, protože ho k tomu zavazuje vlastní zákon. I když bolest z mé ztráty a následky ponížení jsou ještě čerstvé, musel jsem vydržet poslouchat křesťanského podnikatele jak svědčí v naší církvi. Nakonec se ukázalo, že sám stál před osobním bankrotem kvůli podnikatelskému dluhu více než 1 milion dolarů, kvůli řetězovému krachu klientů. Se slzami v očích strávil tento týden s Bohem. A Bůh to viděl a konsorcium kterému dlužil peníze mu odpustilo dluh.

  Nakonec jsem dospěl k závěru, že se asi nikdy nedostanu přímo k Bohu. Protože mé nejlepší úsilí zatím bylo k ničemu. Uvědomil jsem si, že zakouším pocit volnosti od otroctví výkonu, kterým jsem si snažil získat přízeň v organizovaném náboženství. Nastal pravý čas pro mne slyšet poselství o milosti a bezpodmínečné lásce boží. Tato jednoduchá zvěst mi pomohla dát dohromady rozbité kusy mého života. Protože jsem se nyní zotavoval z hluboké deprese, musím ještě hodně pracovat s hněvem, který cítím k organizovanému náboženství. Jako součást tohoto procesu, jsem si sednul a napsal dopis, který jsem měl už se známkou a adresou připraven k odeslání příští den. Místo ve schránce však skončil v koši. Rozhodl jsem se ho doplnit o svědectví, které má být ilustrací, jak  může dopadnout životní dráha lidí v organizovaném náboženství. Doufám, že toto písemné svědectví pomůže alespoň jednomu člověku projít tím, čím jsem prošel já.

Amen.                                                                                   Frank Pecenka



Přiložený dopis kazateli

14. září 1999

Drahý Pastore

   Když jste obdržel tento dopis, nabízím vám vyučování na příštím semináři "Uvolnění finančního požehnání" ve (vynecháno) společenství. V rámci tohoto semináře bych chtěl nabídnout své služby, jako host a podělit se o svou osobní zkušenost s uvolněním finančních požehnání v mém životě. Rád se vzdám jakéhokoliv honoráře, takže má nabídka může jít přímo do (vynecháno) společenství.  Mám toho mnoho, o co bych se chtěl podělit, jak jsem více než 10 let dával desátky a podporoval různé misionáře. Požehnání, které následovalo, způsobilo, že jsem přišel o vše, co jsme s manželkou během 20 let života prací získali. Také bych se chtěl podělit o to, jak se má finanční situace zhoršila, takže jsem postupně zjistil, že budu pracovat déle, tvrději a dávat více než dříve. Vyzbrojen s více než desetiletým učením na toto téma z mnoha zdrojů, jsem byl pevně odhodlán podrobit svou víru této zkoušce.Tato práce ale prakticky zničila mou víru a nakonec jsem odešel. Rád bych se podělil se svými pocity, když jsem šel pracovat se zápalem plic a vykašlával jsem krev. Musel jsem takto pracovat, protože kdybych nepracoval, nedostal bych zaplaceno a potřeboval jsem všechny peníze, které jsem vydělal, abych se udržel nad vodou. Rád bych povyprávěl o těch tisících dolarů, které jsem zaplatil za těch více než deset let v "křesťanské poradně“. Kdy jsem platil 65 dolarů za hodinu. Hledal jsem přitom odpověď na otázku co to se mnou je a proč nejsem na té správné cestě k Bohu. Také bych se podělil o to, jak jsem přemýšlel o tom, proč Bůh potřebuje mou práci, kde vydělávám jen 12 dolarů za hodinu, abych zaplatil někomu, kdo dělá Boží dílo za 65 dolarů za hodinu. 

   V případě zájmu bych mohl přesvědčit jednoho mého přítele, aby řekl jeho osobní svědectví o tom, jak on uvolnil Boží požehnání. Můj přítel má silné svědectví o tom, že jako křesťanský podnikatel byl na vrcholu svého podnikání a platil ročně 100 000 dolarů jako desátek A z vlastní iniciativy podporoval misijní pár ve střední Americe a také osobně pomáhal lidem v nouzi tím, že je zaměstnával nebo jim pomáhal finančně. Můj přítel byl jedním z největších Kristových následovníků, ale potkala ho ztráta všeho v podnikání a osobní bankrot. Naposledy jsem od něj slyšel, že bydlí v malém přívěsu na farmě svého bratra. K jeho bolesti se přidává také to, že se mu vyhýbají jeho kolegové křesťanští podnikatelé, kteří jsou si jisti, že nedával desátky a nebyl na té správné cestě k Bohu. Máte-li pocit, že bych já se svým přítelem mohl přijít a sdílet naše zkušenosti a tak pomohl k vyučování ve (vynecháno) společenství, neváhejte a kontaktujte mne.

Chilliwack,  Kanada                                                               Frank Pecenka






20.Září 2009         

Svědectví Judy Willingham


   Jsem administrativní asistentka o které píše Suzanne Sateline ve svém článku. Ještě jsem Vám neřekla, že jsem byla v roce 1995 na podpoře se třemi dětmi. Zůstala jsem s nimi doma jako máma 16 let, a neměla jsem ani představu jak zapnout počítač. Stěhovali jsme se z 5 pokojového domu do apartmá se 2 pokoji. Otec mých dětí se rozhodl, že nebudu součástí jeho života a oženil se s jinou ženou, potřebovala jsem zoufale pomoc. Natáhla jsem ruce k mé církvi, a bylo mi řečeno, že jsem si měla získat Boží přízeň desátky. Tak jsem to udělala. Když jsem měla problémy se splácení mých účtů, bylo mi řečeno, že jsem měla dát nejprve desátek. Když mi byla odpojena elektřina, bylo mi řečeno, že jsem neměla dostatek víry, nebo že jsem měla skrytý hřích. Když jsem požádala o pomoc církev, musela jsem vyplnit spoustu papírů. Dusili mě jako koně a cítila jsem se jako bych okradla Boha. Nakonec to byla katolická církev, která mi pomohla a to mnohokrát. Nebyla jsem přitom nikdy katolík. V roce 2005 jsem měla nehodu (i když jsem dávala desátky) a byla jsem zraněna. Dvě operace kolenou mi téměř znemožnili nosit podpatky nebo boty kromě tenisek, takže jsem kvůli bolestem chodidel přestala chodit do církve. Moje auto bylo zničené a musela jsem koupit ojetinu. Při koupi auta byla má pozornost upřena na to aby mi ještě zůstali peníze na desátek. Koupila jsem 4 roky starou Suzuki z roku 2001 a doufala, že mi zůstane na desátky. Auto jsem zaplatila. Začali mi však chybět peníze na platbu desátků. Začátkem letošního roku jsem volala k Bohu na kolenou v mé ložnici. Prosila jsem ho o odpuštění, že jsem ho okradla o desátky. Vedl mne zpátky do Bible v Malachiáši 2:3. Malachiáš hovoří ke kněžím, kteří v mu zadržovali to nejlepší z desátků: Nemohla jsem uvěřit tomu, že jsem četla ty verše celé roky a tam to bylo přímo přede mnou. Pak jsem se zastavila a začala jsem zkoumat a vyprávět svůj příběh. Tehdy jsem oficiálně skončila s desátky ve svém srdci. Nechtěla jsem posílat další peníze do církve. Úplně cizí člověk četl můj příběh na webu a kontaktoval majitele webu, že mi chce poslat 500 dolarů. Chtěl mi jen poslat požehnání. Nemůžu vypovědět jak mnoho mne to požehnalo. Pak jsem v srpnu dostala finanční vyrovnání ještě z minulosti. Kdybych ho dostala dříve tak bych poslala 10% do církve. Také mne nedávno potkalo značné povýšení v práci. A vypadá to, že příští měsíc budu konečně mít svůj vlastní domov. To vše poté, co jsem přestala s desátky. Dovoluji si proto říct, že jsem si uvědomila, že evangelium prosperity je lež a překrucování písma. Velký obhájce desátků Steve Sorens tvrdí, že díky nim jsme pod ochranou Boží. Měl by pak vysvětlit to, že moje nejlepší přítelkyně zanícená křesťanka zemřela před 5 lety na rakovinu. Ona dávala desátky a nikdy jsem neviděla, že by kolem ní prošel košík aniž by tam něco dala. Doslova jsem viděla jak dala své boty někomu, kdo je potřeboval. Učila v nedělní škole, zpívala ve sboru a byla velmi aktivní ve své skupince. Bojovala tvrdý boj o život. Ale to se nemělo stát. Řekněte neměla dost víry? Měla skrytý hřích? Co byste řekl manželovi? Jejím dvěma malým dcerám? Jejím rodičům? Přátelům?

   Když jsem dávala peníze na různé duchovní projekty nepočítala jsem, že skončí v kapsách těch mega televizních evangelistů. Je to nemravné. Seděla jsem u počítače a mé oči byly zděšeny při sledování videa na www.false-teachers.com. Jak to musí být odporné v Božích očích. Byl to pro mne takový šok, že jsou všechny ty vybrané peníze jen podvod. Jsem tak vděčná Bohu, že se o mne staral a vyvedl mne z té odpadlé církve. Nyní pevně věřím, že Bůh dal Hageeovi převrácenou mysl. Zřejmě věří ve lži a naposledy již říkal kacířství, že Ježíš nepřišel aby byl Kristus, jak píše ve své poslední knize. Ztratila jsem přátele, když jsem odešla z té církve. V jistém smyslu jsem ztratila svou identitu, protože jsem byla také zapojena do duchovní služby. Musela jsem revidovat vše v Bibli. Všichni vedoucí, kteří říkali, že mne milují, mi řekli, že jsem přišla o své spasení a mé děti jsou prokleté, protože jsem přestala dávat desátky. Nakonec se odmítli se mnou dále bavit. To není otevřenost pro diskusi, že? Spíše nějaký kult nemyslíte? A teď jsem vděčná, že jsem mimo. Vidím, že to bylo vymývání mozků, že jsem tam tak dlouho byla v takovém bludu. Požádala jsem Boha o odpuštění, že jsem hledala pomoc u lidí, místo abych hledala jeho tvář. Mnoha církvím udělal dobré věci. Ale chamtivost je víc než mohu snést. Asi před 3-4 lety Hagee nastartoval splácení dluhu naší církve. Tehdy to bylo něco kolem 30 milionů dolarů a on řekl, že nechce zanechat příští generaci tak obrovský dluh. Tato nová platba byla nad desátky a oběti. Nyní když je dluh téměř splacen, si Hagee koupil soukromé letadlo. Tryskáč je přitom velmi nákladný na údržbu. Na závěr mám pro senátora Grassleye analogii s Ježíšem, který jel skromně na oslátku. Proč tedy tito kazatelé potřebují tryskáče a luxusní auta? Ježíš mohl být všude dopraven ve zlatém povozu, ale on si vybral jen chůzi nebo jízdu na oslátku. Proč by to nemělo být i pro tyto kazatele. Říkají že to je tak kvůli nám, ale kdy jste měli naposledy možnost hovořit přímo s vaším pastorem? Má kolem sebe tělesnou stráž (proč potřebuje tělesnou stráž, když chodí do církve?) Je Váš pastor nedostupný, když někde cestuje, nebo nemá čas s vámi mluvit? I přesto jsem dávala. Vždycky jsem ráda dávala. Poslední otázka. Kde je víra kazatele? Proč nemůže kázat to dobré slovo, že Pavel nás učí, jak se každý rozhodl ve svém srdci že má radostně dávat. Ať lidé takto dávají a kazatelé ať věří, že Bůh naplní jejich potřeby.

Judy



Vstup do diskuze










?>